Kondenzace

Mám ve stanu mokro i když v noci nepršelo…

Po mnoha letech zkušenosti můžeme říci, že v 99 % případů, kdy zákazník reklamuje prosakování vody do stanu, se nejedná o průnik vody přes plochu impregnovanou polyuretanovým zátěrem, nýbrž právě o kondenzaci.

Kondenzace

je fyzikální jev, kdy vodní pára vlivem ochlazení změní skupenství z plynného na kapalné.

V praxi tento proces probíhá tak, že se veškerá voda v přírodě za vyšších teplot odpařuje, aby pak vlivem ochlazení (např. v noci) zase zkondenzovala.

Kondenzát ve volném prostoru spadne v podobě rosy, kondenzát uvnitř stanu se objeví na vnitřních zátěrovaných plochách tropika a podlaze stanu.

Tento jev je všem zkušeným uživatelům dvouplášťových stanů znám a projevuje se tím výrazněji, čím vyšší je relativní vlhkost vzduchu uvnitř stanu a oč větší je rozdíl mezi teplotou uvnitř a na vnějším plášti stanu.

Podle fyzikálních zákonů se vzdušná vlhkost odpařená + vydýchaná (např. dospělý člověk vydýchá za 8 hod spánku až 0,5 l vody) vysráží v průběhu noci na nejstudenější ploše, v případě stanu tedy na tropiku.

Obzvláště v blízkosti vodních ploch nebo za deště je relativní vlhkost vzduchu velmi vysoká, déšť prudce ochladí vnější plášť stanu a kondenzace se projevuje obzvláště silně.

Pak se vytvářejí kapky na vnitřní straně tropika, které stékají po jeho šikmé ploše ke spodnímu okraji.

Ve vrcholu kopule kondenzát nemůže stékat, tropiko zde nemá spád, proto se kapky hromadí a někdy mohou skapávat nebo stékat po tkanicích na ložnici.

Má-li vlhký ochlazený vzduch relativní vlhkost blížící se 100%, pak ani větrací okna nezajistí, aby ke kondenzaci nedocházelo.

Budete-li nocovat např. v autě, jistě Vás nepřekvapí, že budete mít ráno všechna okna silně orosena, při kempování v přírodě musí uživatel stanu s určitou mírou vlhkosti vždy počítat.